Ve světle kvapem se blížících Olympijských her v ruském Soči se pozornost čím dál více obrací k medailím, výkonům a umístěním. Stranou trochu zůstává téma, které však při přípravě takto velkých událostí jakou Olympiáda bezpochyby je, hraje důležitou roli – úspory energií a ekologie.
Olympijské hry ve Vancouvru v roce 2010 se mohly pyšnit z tohoto pohledu zajímavým titulem – NEJZELENĚJŠÍ. Pořadatelé her z před čtyř roků dostali od environmentální skupiny David Suzuki Foundation bronzovou medaili za ekologii. A bylo se opravdu čím chlubit. Medaile byly vyrobeny z recyklovaných materiálů, po Vancouveru jezdila hromadná doprava zdarma a olympijské stavby byly vztyčeny podle zelených standardů. Zeleným premiantem byla bezpochyby rychlobruslařská hala. Nachytaná dešťová voda se v ní využívala ke splachování toalet, klenutá střecha zase byla postavena ze dřeva napadeného lýkohubem.
Zelené budovy se zeleným a komfortním vytápěním a chlazením
Ve světle ekologických nápadů a prvenství zůstala možná trochu zůstaly samotné stavby v olympijské vesničce. Millennium Water Project, jak se obytné budovy jmenují, v době olympiády zajišťoval pohodlné bydlení a odpočinek pro 2800 sportovců. Po skončení olympiády se ale olympijská vesnička přeměnila v obytnou čtvrť. Část luxusních bytů byla prodána, zbytek je pronajímán. Komplex budov splňuje certifikaci úsporných budov LEED.
Zajímavostí je bezpochyby způsob vytápění, který pořadatelé v olympijské vesnici využili, a který nyní už čtyři roky úspěšně slouží novým obyvatelům. V samotných místnostech způsob vytápění sotva najdete, právě proto mu možná nebyla věnována až tak velká pozornost. „Pro vytápění olympijské vesničky a v současné době také pro chlazení objektů je využíván velkoplošný systém založený na kapilárních rohožích. Ty prakticky nejsou viditelné a neruší tak estetiku prostoru. Ve Vancouveru šlo vůbec o první instalaci našich kapilárních rohoží na Americkém kontinentě,“ upozorňuje Tomáš Černý, product manager firmy G-TERM, která v Česku výhradně zastupuje německého výrobce kapilárních rohoží firmu Beka.
Kapilární rohože jsou v bývalé olympijské vesničce instalovány na ploše 60.000 metrů čtverečních. „Vedle designu bylo hlavním důvodem využití kapilárních rohoží to, že jde o nízkoteplotní systém, kdy se díky velké ploše může topná voda ohřívat pouze na 28 stupňů Celsia,“ doplnil Tomáš Černý. Při instalaci kapilárních rohoží se využívají různé technologie. Ve Vancouveru jsou kapilární rohože umístěny nad sádrokartonovými podhledy.
A co na to v Soči?
A jak se s problematikou úspory energií a ekologie vypořádají organizátoři v ruském Soči? Přestože se v roce 2010 organizátoři tamních her předháněli v proklamacích o tom, že v „zelených“ hrách chtějí pokračovat, zatím se více než cokoliv jiného prezentují jako NEJbombastičtější a NEJdražší v historii olympijských her. Tak uvidíme, co na to zelená.
Zelené budovy se zeleným a komfortním vytápěním a chlazením
Ve světle ekologických nápadů a prvenství zůstala možná trochu zůstaly samotné stavby v olympijské vesničce. Millennium Water Project, jak se obytné budovy jmenují, v době olympiády zajišťoval pohodlné bydlení a odpočinek pro 2800 sportovců. Po skončení olympiády se ale olympijská vesnička přeměnila v obytnou čtvrť. Část luxusních bytů byla prodána, zbytek je pronajímán. Komplex budov splňuje certifikaci úsporných budov LEED.
Zajímavostí je bezpochyby způsob vytápění, který pořadatelé v olympijské vesnici využili, a který nyní už čtyři roky úspěšně slouží novým obyvatelům. V samotných místnostech způsob vytápění sotva najdete, právě proto mu možná nebyla věnována až tak velká pozornost. „Pro vytápění olympijské vesničky a v současné době také pro chlazení objektů je využíván velkoplošný systém založený na kapilárních rohožích. Ty prakticky nejsou viditelné a neruší tak estetiku prostoru. Ve Vancouveru šlo vůbec o první instalaci našich kapilárních rohoží na Americkém kontinentě,“ upozorňuje Tomáš Černý, product manager firmy G-TERM, která v Česku výhradně zastupuje německého výrobce kapilárních rohoží firmu Beka.
Kapilární rohože jsou v bývalé olympijské vesničce instalovány na ploše 60.000 metrů čtverečních. „Vedle designu bylo hlavním důvodem využití kapilárních rohoží to, že jde o nízkoteplotní systém, kdy se díky velké ploše může topná voda ohřívat pouze na 28 stupňů Celsia,“ doplnil Tomáš Černý. Při instalaci kapilárních rohoží se využívají různé technologie. Ve Vancouveru jsou kapilární rohože umístěny nad sádrokartonovými podhledy.
A co na to v Soči?
A jak se s problematikou úspory energií a ekologie vypořádají organizátoři v ruském Soči? Přestože se v roce 2010 organizátoři tamních her předháněli v proklamacích o tom, že v „zelených“ hrách chtějí pokračovat, zatím se více než cokoliv jiného prezentují jako NEJbombastičtější a NEJdražší v historii olympijských her. Tak uvidíme, co na to zelená.
Těšíme se na spolupráci s Vámi
