22 mazacích bodů na zemědělském stroji?

Pořád mažete?

Ukážeme vám, jak z konstrukce vymazat všech 22 mazacích bodů

Dvacet dva mazacích míst na jednom zemědělském stroji. Každé je potřeba pravidelně kontrolovat a mazat. V sezoně, kdy má technika především pracovat, to znamená další čas na údržbu. Pokud navíc obsluha některý bod vynechá, může následovat rychlejší opotřebení nebo poškození uložení.

Konstruktér ale nemusí řešit jen otázku, jak mazání zjednodušit nebo zrychlit.

Může začít o krok dříve: Musí tam mazací bod vůbec být?

Právě takový přístup ukazuje příklad německého výrobce zemědělské techniky LEMKEN. U intenzivního kultivátoru Karat 9 byla původní mazaná kovová uložení nahrazena samomaznými kluznými pouzdry iglidur G. Výsledkem je 22 míst, která už není nutné pravidelně domazávat.

Stručně

Samomazná kluzná pouzdra iglidur mohou u vhodných pohyblivých uložení zemědělských strojů odstranit potřebu pravidelného mazání olejem nebo tukem. Výrobci tak mohou snížit nároky na údržbu, odstranit riziko zanedbaného domazání a omezit používání maziv.

Nejdůležitější změna ale začíná už při konstrukci stroje: místo otázky „jak toto místo mazat?“ se lze ptát „je nutné ho vůbec mazat?“

Proč je pravidelné mazání zemědělských strojů problém

Mazací bod vypadá jako jednoduchý konstrukční detail. Z pohledu celého životního cyklu stroje ale znamená opakovaný servisní úkon. U jednoho bodu je rozdíl malý. U deseti, dvaceti nebo více míst už musí někdo stroj pravidelně obejít, jednotlivá uložení zkontrolovat a doplnit mazivo.

Právě u zemědělské techniky je přitom čas důležitý. V průběhu sezony mohou stroje pracovat velmi intenzivně a každý pravidelný servisní úkon ubírá čas, který může technika strávit v provozu.

U kultivátoru LEMKEN Karat 9 mohla podle zveřejněné reference údržba původních kovových uložení podle velikosti stroje zabrat až hodinu denně. Nedostatečné mazání navíc zvyšovalo riziko koroze a opotřebení.

Jak samomazná kluzná pouzdra fungují

Princip pouzder iglidur je poměrně jednoduchý. Jde o kluzná pouzdra vyrobená z tribologicky optimalizovaných polymerních materiálů. Pevná maziva jsou součástí samotného materiálu pouzdra. Díky tomu není pro jejich funkci potřeba pravidelně dodávat mazivo zvenčí. Pouzdro nepotřebuje maznici ani pravidelné domazávání obsluhou.

To je zajímavé právě u zemědělských strojů, kde se pohyblivá uložení běžně setkávají s prachem, hlínou, vodou a dalšími nečistotami.

LEMKEN: 22 mazacích bodů, které už není nutné mazat

Konkrétním příkladem je intenzivní kultivátor Karat 9 společnosti LEMKEN.

Jeho pracovní části jsou při provozu vystaveny vysokému mechanickému namáhání. Pokud radlice narazí například na kámen, přetěžovací mechanismus jí umožní vychýlit se a po překonání překážky se znovu vrátit do pracovní polohy.

Právě v těchto pohyblivých uloženích byla původně použita kovová pouzdra vyžadující pravidelné mazání. LEMKEN je nahradil samomaznými kluznými pouzdry iglidur G. Výsledkem je odstranění potřeby pravidelně mazat celkem 22 ložiskových míst.

Co se ve skutečnosti změnilo

Na první pohled se změnilo jen ložiskové pouzdro. Z pohledu provozu zemědělského stroje je ale změna podstatně větší:

Odpadá pravidelná práce obsluhy.

Pokud uložení nepotřebuje externí mazivo, není nutné ho každý den domazávat.

Odpadá riziko zanedbaného mazání.

Bezmazné uložení nemůže selhat pouze proto, že někdo konkrétní mazací bod nepromazal.

Snižuje se používání oleje a tuku.

Mazivo není potřeba pravidelně doplňovat a nemůže z daného ložiskového místa unikat do okolního prostředí.

Stroj může trávit více času prací.

Čím méně pravidelných servisních úkonů musí obsluha provádět, tím jednodušší je provoz během sezony.

Nejdůležitější není pouzdro. Je to změna pohledu konstruktéra.

Příklad LEMKEN je zajímavý především tím, že ukazuje jiný způsob uvažování při vývoji zemědělského stroje. Když konstrukce obsahuje mazací bod, přirozená otázka bývá:

Právě tady mohou samomazná kluzná pouzdra otevřít konstruktérovi další možnost. Neznamená to, že lze každé kovové pouzdro jednoduše vyměnit za polymerové. Vhodnost řešení vždy závisí na konkrétní aplikaci, zatížení, pohybu a provozních podmínkách.

První krok ale může být velmi jednoduchý: podívat se na konstrukci zemědělského stroje a spočítat, kolik mazacích míst na něm vůbec je.

Stejnou otázku mohou řešit i čeští výrobci zemědělské techniky

LEMKEN je jedna konkrétní reference. Stejný problém ale není specifický jen pro jednoho výrobce. Také v České republice působí řada výrobců zemědělských strojů, jejichž technika obsahuje pohyblivá uložení vyžadující pravidelné mazání.

Právě s nimi může HENNLICH otevřít otázku, zda jsou všechna tato mazací místa skutečně nezbytná. Nejde přitom začít katalogem kluzných pouzder. Lepší začátek je často přímo u stroje:

Kolik na něm máte mazacích míst – a kolik z nich by tam při jiné konstrukci vůbec nemuselo být?

Autor: Ing. Tomáš Vlk, Product manager LIN-TECH - Kluzná pouzdra, lineární kluzná vedení a automatizace, HENNLICH s.r.o.